Maqlu (Hoření): 1. část

20.9. 2018, Bar-ák, dvorek pavlačového domu, Praha

Překlad Sylva Ficová

Foto Lukáš Hamáček

http://www.rosscaldwell.com/babylonian/MAQLURIT.pdf

 

 

Spálit důkazy. Spálit sebe. 

Série "Maqlu" zpracovává starobabylonský text, který má devět destiček: každá performance se zabývá jednou z nich. Jde o rituální ochranný text, jehož cílem je odvrátit nepříznivé okolnosti. Každou destičku pojímám v jiném stylu, odkazuji se na jinou duchovní tradici. Na konci performance mohou diváci spálit nějakou drobnost, která symbolizuje to, čeho se chtějí v životě zbavit. Vždy jde o site specific akci pro konkrétní prostor.

 

 

 

Žádala jsem vás, bohové noci,
a s vámi žádala i noc,
tu nevěstu se závojem,
žádala jsem soumrak, půlnoc a svítání o pomoc,
neboť mě očarovala čarodějka,
obvinila mě lstivá žena
a způsobila, že se mi můj Bůh i má Bohyně odcizili;
že je na mě žalostný pohled,
že si neodpočinu ve dne ani v noci
a že roubík v ústech
mi brání pozřít sousto
a brání mi pořádně se napít,
a že z mého chvalozpěvu je bědování a z radosti truchlení:
stůjte při mně, velcí bohové, sledujte mou při,
posuďte můj případ a rozhodněte.

Vytvořila jsem loutku svého čaroděje a své čarodějky,
svého zaklínače a své zaklínačky,
a uložila je do ohně, abyste vynesli
Soud;
neboť čarodějka se dopouštěla na mě zla a vymýšlela
falešná obvinění:
ať zemře, ale já ať žiju!
Její čáry, její kouzlo, její kletby se musí zrušit!
Tamaryšek s vysokou korunou mě očišťuje!
Datlovník, který chytá
každý vítr, mě osvobozuje!
Maštakal, který roste všude
na Zemi, mě zbavuje prokletí!
Borová šiška plná semen mě oprošťuje!
Před vámi jsem rázem lehká, lehká jako tráva;
jsem bez poskvrny a čistá.

Kletba čarodějky je plná zášti;
ať se jí slovo vrátí do úst,
ať má svázaný jazyk!
Ať bohové noci přemohou její kouzlo!
Ať tři noční stráže zruší její kletbu!
Ať jí ztuční ústa, ať se její jazyk, který vyslovil
zlé zaklínadlo, promění se v sůl a rozsype jak pudr!
Ať se její kouzla rozpustí jak sůl!

 

Ach, Země, Země, ano, Země!
Gilgameš je pánem tvých pohrom!
Znám čáry, které jsi provedla;
ty však nevíš o těch mých.

To, co má čarodějka očarovala,
ztratilo volnost, a nikdo to neodčiní,
není kdo! Slova zaříkávání.

Mé město Zabban! Mé město Zabban!
Mé město Zabban má dvě brány:
jednu na východ, druhou na západ.
Jednu k úsvitu, jednu k soumraku.
 

Zvedám k vám květ maštakalu;
bohům nebes přináším vodu.
Tak jako vás očišťuji já,
očistěte vy mě!

Vyslali mě, tedy, jdu; mám úkol, tedy mluvím:
Asalluhi, pán umění zaříkávání mě vyslal
proti mému černokněžníkovi a mé čarodějnici.
Vnímejte, co je na obloze! Všímejte si toho, co je na Zemi!
Vnímejte, co je v řece! Všímejte si
slova těch, co jsou na souši!
Jejich slovo je snad nejasné, moje však nebude.
Slovu, které hlásám, to jejich nezabrání!
Na příkaz Asalluhiho, pána
umění zaříkávání! 

 

Tyto obrazy mého čaroděje,

tyto obrazy mé čarodějky;

tyto obrazy mého černokněžníka a mé čarodějnice,
tyto obrazy mého čaroděje a čarodějky,
tyto obrazy mého zaklínače a mé zaklínačky,
tyto obrazy mého kouzelníka a mé kouzelnice,
tyto obrazy mého protivníka a mé protivnice,
tyto obrazy mého nepřítele a mé nepřítelkyně,

tyto obrazy mého pronásledovatele a mé pronásledovatelky,
tyto obrazy mého žalobce a mé žalobkyně,
tyto obrazy mého pomlouvače a mé pomlouvačky,
tyto obrazy mého hanobitele a mé hanobitelky,
tyto obrazy mého pána i paní Nemesis,
soudce Nusku, ty je znáš, já ne,
jejich úskoky, kouzlo, čáry, pletichy,

čarování, nátlak, zlé slovo, nenávist,
překrucování skutečnosti, umlčování úst, pošetilost,
všechno, co existuje, vše, co k sobě přitáhli,
jsou oni: tohle jsou jejich obrazy,
protože se nemohou vyjadřovat sami za sebe,
zvedám je k tobě.

Vy, soudce Nusku, který chytáte zloduchy

a nepřátele, chyťte je, než mě zničí!
Ty, kteří vytvořili mé obrazy, napodobili mé obrysy,
útočí na mou tvář, svázali mi krk,
uhodili mě do hrudi, ohnuli má záda,
ochromili mé paže, oloupili mě o energii,
rozhněvali na mě srdce boha,
oslabili mou moc,
vzali mi sílu z rukou,
ohnuli mi bezvládná kolena,
vyvolali ve mně malátnost,
nechali mě jíst prokleté jídlo,
nechali mě pít prokletou vodu,
omývali mě špinavou vodou,
potřísnili mě šťávou z plevele,
vysmívali se mi jako mrtvole,
pohřbili mou životní podstatu,
rozhněvali na mě Boha, krále, pána a knížete;

ty, ach, Girro, vládce ohně, ty který upaluješ čarodejníka a čarodějnici,
ty, který ničíš zlovolné; jsi to ty!
vzývala jsem tě jako Šamaše soudce,
pomsti mě, rozhodni za mě!
Spolkni mé nepřátele, pohlť ty, kteří mi přejí zlo!
Ať stihne je tvá bouře!

 

Mocný Nusku, potomku Anu,
pravý obraze otce svého, prvorozený synu Enlila,
potomku Apsu, plode pána nebes a Země,
zvedla jsem pochodeň a posvítila ti:
proti čarodějníkovi, který mě proklel,
použij kletbu, kterou použil proti mně,
proti čarodějnici, který mě proklela,
použij kletbu, kterou použila proti mně!
Proti čaroději, který mě očaroval,
použij kouzlo, jež použil proti mně!
Proti čarodějce, která mě očarovala,
použij kouzlo, kterým očarovala mě!
Proti kouzelnici, která mě okouzlila,
použij čáry, jimiž okouzlila mě!
Proti těm, kteří stvořili tyto obrazy podle obrazu mého,
ti, kteří napodobili mé obrysy,
odebrali mi sliny, vyrvali mi vlasy,
odstřihli lem mých šatů
a vzali mi půdu pod nohama…
ach, Girro, hrdino, odvolej jejich zaříkání!

Zvedám pochodeň a zapaluji loutky
Démona, Ducha, Pokušitele, Přízraku,
Lamaštu, Labasu, Ahhazu,

Lilu, Lilitu, Noční panny
a všeho zla, jež se zmocňuje lidí:
rozplyňte se, rozpusťte se, vytraťte se!
Ať váš kouř navždy stoupá k nebesům,
ať slunce uhasí vaše pozůstatky!
Ať uhasí vaše emanace syn
Mága Ea!